Spousty lidí jsem svým "výkonem" na okruhu pobavil, některé vyděsil a zbytek alespoň zaujal.
Jelikož můj crash považuji za jeden z mých top 5 zážitků chci se s Vámi o něj touto cestou podělit.
O co vlastně šlo. Cílem bylo pokoření hranice 2.40, do které mi momentálně chybí 3 sec. =)
Po pečlivém vlastním videocoachingu z minulých dní jsem si vytipoval kde a jak brzdit, tím pádem jsem chodil na brzdy později než ostatní a aspoň tak dohnal muj handicap z dlouhých rovinek, kde mi ostatní ujíždějí. Při výjezdu na horizont mě zprava předjel nějaký "vysavač" a před horizontem začal dobrzďovat. Můj plán byl jasný, najet si co nejvíce doprava na brzdy jít později, pověsit se na něj a držet se jej važ do cílové rovinky, kde zase dostanu na prdel :D
Plán vymyšlený, jde se na realizaci. JENŽE........
Zavřu plyn, mačkám na brzdu, mačkám znova, zase, ještě jednou a ono to nic… „tak a jsi pěkně v prdeli", blesklo mi hlavou..
Tu zatáčku jsem normálne jezdil ve 120 km/h, na tachometru 160. Tak to zkusím projet ne? Stoner to lítá taky tak rychle... Apex jsem nechal apexem, ideální stopu také a jde se klopit.. Koleno na zemi a blížící se k nádrži, pohoda, začínám dřít botou, zatím pořád pohoda, blíží se konec trati, kurva.. No tak asi nic no, konečná, vystupujeme...
Odteď to šlo už ráz naráz. DUC jsem zahodil, elegantně vystoupil a asi 3 metry se klouzal po trati, pak tenkej pruh trávy následující epesní masáží zadních partií a levého boku kačírkem...
Kačírek není až tak příjemný, mohli tam dát něco jemnějšího, celkem to bolí, když se vtom motáte. Nicméně ŽIJU!!!! DUC napasovaná do svodidel, já kousek od ní..Vlajky vlají, SORS jezdí kolem a já čekám na odtah.
Resumé: Levý bok oškubaný, blinkry fuč, značka ohlá, přední maska zlomená, zrcátko taky nemocný odřený termíny a asi kilo kačírku pod kapotou. Nicméně motorka startuje a domu jedu po svých.
Poučení pro vás: vyměnit brzdovou kapalinu, pro jistotu, v provozu bych si toto zopakovat nechtěl.
Takže: CYA ON THE TRACK GUYS!!...Jste na řadě, já to už mám za sebou...:D
2 komentářů: